Jmenuji se Kačka, ve 46 letech jsem si splnila sen a pořídila jsem si ranč.
Nešlo mi o ježdění jako takové. Toužila jsem žít s koňmi, vidět jejich každodenní rytmus, jak mezi sebou žijí a fungují.
Ne jezdecké lekce. Ne adrenalin. Spíš pozorný, tichý, bezpečný kontakt takový, který respektuje přirozenost koní i člověka.
Prostor pro zpomalení, spočinutí, nadechnutí, návrat k sobě.
V tento moment žádné nejsou.
Všeho je akorát. Jde o přirozenost, péči a objevování.
Ráda bych, aby se ranč stal pro návštěvníky prostorem, kde mohou najít zpomalení, jistotu a sebenaplnění v uspěchaném světě.
Nechci budovat turistickou atrakci, ale prosté a opravdové místo, kde je člověk vítán takový, jaký je.